Detlev Glanert

Ballàbili, tři tance pro dva orchestry (2019)

Nakladatel: Boosey and Hawkes Music Publishers Ltd.

Richard Ayres

No. 36, „NONcerto pro lesní roh“ (2002)

Jan Jirák performer
Adam Halaš koncept a choreografie

Široko daleko pouze zčeřená hladina lidskosti a zde Oceane, bytost žijící na ostrově vlastního ega. Oceane se svou neschopností soucítit tváří v tvář s lidským osudem mlčky křičí. Pohybová performance o sebestřednosti, egu, moři neklidu, tanci, rituálu a perspektivě. Hlas oceánu, z něhož se bytost zrodí a do něhož je nakonec znovu pohlcena. V chaotickém světě zůstane bezmocná.

Nakladatel: Boosey and Hawkes Music Publishers Ltd.

- - - Přestávka - - -

Jake Heggie

Moby-Dick Orchestra Suite, arr. Cristian Măcelaru (2017)

Nakladatel: Bill Holab Music

Mason Bates

The Rhapsody of Steve Jobs (2021)

Nakladatel: Aphra Music

Olivier Darbellay lesní roh
Filharmonie Hradec Králové
Chuhei Iwasaki dirigent

 

Glanertovo Balábile je orchestrální úprava výňatku z opery Oceana. V přímořském hotelu se z neznámé cizinky a mladého barona málem stanou milenci. V rozsáhlé baletní sekvenci malý jevištní orchestr doprovází plesovou scénu, zatímco velký orchestr komentuje vnitřní rozpoložení Oceany, která extatickým tancem všechno smete. Večírek končí nenávistným povykem šokovaných hostů v čele s pastorem. Archaická, eroticky povolná přirozenost Oceany maskulinní měšťanskou společnost fascinuje i ohrožuje. V hlubinném propojení s mořem tato trpící meluzína personifikuje přírodní svět protilehlý lidským konvencím a průmyslovému pokroku. Neschopna navázat vztah se v závěru opery vrací do moře, svého domova.

Ayresovy NONcerty, tj. nejisté koncerty, vyjadřují všeobecnou zkušenost selhání přicházejícího navzdory jakémukoliv prodlužování času. V Č. 36 se hornista marně snaží začlenit do souboru, ať už volá z vrcholků hor (a vytváří sám sobě ozvěnu), stojí před branami nebe anebo v centru pozornosti, o kterou na způsob outsidera B. Keatona nestojí. Nesoulad mezi hudbou a titulky třetí věty si střílí z programní hudby. Pohyb Anny k jasnému světlu, její vytrácení a mizení tematizuje definitivní selhání, úmrtí. Předvedení vážného obsahu pomocí divadla beze slov, nadreálného bájení, nelogického děje nebo směšných situačních zvratů vychází z praxe středověkých potulných hudebníků, kejklířů a žonglérů.

Heggieho opera Moby Dick je inspirována Melvillovým literárním zpracováním skutečného příběhu velrybářské lodě potopené vorvaněm. Kapitána Achaba ovládá chorobná touha nalézt a zabít bílou velrybu zvanou Moby Dick, která ho připravila o nohu. Smrtící důsledky předvídá jediný člen nešťastné posádky. Suita z opery je sestavena jak z orchestrálních čísel opery, tak árií a ansámblů, v nichž jsou hlasy nahrazeny nástroji. Univerzem, ve kterém žijí hudební motivy všech postav, je sled čtyř akordů: e-g-h, e-g-c, es-g-d, es-g-c. Ty opisují pohyb lodi na vlnách, její směřování střídavě vzhůru k nebi a zpět dolů k moři, a pojí se i k úvodní větě románového vypravěče „Call me Ishmael“ („Říkejte mi Izmael“).

Rapsodie Steva Jobse je volným remixem prvků Batesovy opery (R)evoluce Steva Jobse pojednávající o muži, který se učí být znovu člověkem. Úsečný úvodní motiv – refrén rapsodie – pochází ze scény představení prvního iPhonu, jednoho přístroje (One device), který zvládne vše. Další epizody jsou založeny na hudebním materiálu předehry, na swingujícím duetu (Ma Bell), kterým Jobs s přítelem Wozniakem oslavují v garáži objev blue boxu, jímž srazí na kolena obří korporace, a na závěrečné árii Laurene (Look up, look out). Její poselství zní: Podívejte se nahoru, podívejte se ven. Na člověka vedle sebe. Najděte opravdové spojení. Kupte si technologie, ale neutrácejte za ně svůj život. Buďte tady a teď.

Chuhei Iwasaki se narodil v Tokiu, kde studoval na konzervatoři Toho Gakuen. Ve studiu pokračoval na Pražské konzervatoři a na HAMU v Praze. V letech 2016–19 působil v Divadle J. K. Tyla v Plzni, od sezony 2020–2021 zastává pozici šéfdirigenta Plzeňské filharmonie. Spolupracuje se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu, PKF – Prague Philharmonia, Filharmonií Brno ad. Na MHF Pražské jaro debutoval s Filharmonií Hradec Králové.

Olivier Darbellay studoval v Bernu, Basileji a Freiburgu. Dveře na nejvýznamnější pódia a festivaly mu otevřelo vítězství na Tribuně mladých interpretů (Lisabon, 2000). Je sólohornistou Bernského symfonického orchestru a Basilejského komorního orchestru, působí jako docent na vysokých školách v Lucernu a Lausanne, vede mistrovské kurzy. Od roku 2022 je uměleckým ředitelem festivalu Berner Seefestspiele.

Filharmonie Hradec Králové nese svůj název od vzniku České republiky v roce 1993. Těleso navázalo na činnost profesionálního městského orchestru založeného v roce 1978, který dosáhl statusu státního symfonického orchestru v roce 1987. Od sezony 2018–2019 je šéfdirigentem FHK Kaspar Zehnder. FHK účinkuje na významných festivalech včetně Pražského jara a také v zahraničí, nahrává pro Českou televizi a Český rozhlas. Od roku 2005 je pořadatelkou festivalu Hudební fórum Hradec Králové.

Výkladové texty: Marek Hrubecký

« Zpět na program HFHK 2023