english2021    4. 11. 11. 11. 16. 11.



Vstupenky « Zpět na program HFHK 2021

čtvrtek 4/11/2021, 20.00 h
sál Filharmonie Hradec Králové

F1 – Carolin Widmann hraje Jörga Widmanna

Dieter Ammann (*1962)

Klavírní koncert – „Gran Toccata“ (2016–19)

Objednávka BBC Radio 3, Bostonského symfonického rochestru, Vídeňského koncertního domu, Luzernského festivalu, Mnichovských filharmoniků a Tchajpejského symfonického orchestru
Prem. 19. 8. 2019, Royal Albert Hall Londýn (BBC Proms 2019), Andreas Haefliger, Symfonický orchestr BBC, Sakari Oramo

Nakladatel: Bärenreiter-Verlag

- - - Přestávka - - -

Jörg Widmann (*1973)

Houslový koncert č. 2 (2018)

1. Una ricerca [Jedno hledání]
2. Romanze [Romance]
3. Mobile

Objednávka Suntory Hall, Pařížského orchestru a Symfonického orchestru Hesenského rozhlasu
Prem. 31. 8. 2018, Tokio, Suntory Hall, Carolin Widmann, Tokijský metropolitní symfonický orchestr, Jörg Widmann

Nakladatel: Schott Music GmbH

Carolin Widmann housle
Daniel Wiesner klavír
Janáčkova filharmonie Ostrava
Kaspar Zehnder dirigent

 

Dieter Ammann vede dvojí hudební život. Jako výjimečně pohotový trumpetista, klávesista a baskytarista je spojen především s jazzfunkem, který dodal jazzu zemitost rocku. Jako skladatel vážné hudby zapisuje hlemýždím tempem obyčejnou tužkou mraky drobných not, kterými se černají jeho výhradně na objednávku tvořené partitury. Ty praskají ve švech pulsující energií i zvukovou fantazií a zvou posluchače k fyzickému zážitku z jízdy na horské dráze čistě hudebních událostí a akustických vjemů. Partitura Klavírního koncertu ohromí přemrštěnou složitostí rytmů, které lépe zní, než se čtou. Afroamerické rytmické cítění – beat a off beat (tepající základna a tóny kladené mimo tento puls) – zde naráží na limity evropské notace. Podtitul Velká toccata odkazuje k formově uvolněným skladbám, v nichž jde o předvedení zručnosti hráče na klávesový nástroj, který vystupuje až v roli bicisty (toccare = bít), případně druhého orchestru. Neustálé používání rychlých figurací – opakovatelných útvarů jinak zanedbatelného významu – vytváří dojem pohybu, kterému nikdy nedojde energie. Myriády vybroušených plošek skládají zvukové bohatství, jakého od dob Ravela nikdo nedosáhnul. Ammann věnoval svůj koncert lidem, kteří s bdělou myslí v zájmu trvale udržitelného rozvoje méně konzumují. Oheň jeho hudby má svítit v moři klimatických změn jako maják.

Jörg Widmann se cítí být stejnou měrou klarinetistou i skladatelem. Laureát nejvýznamnějších soutěží ve hře na klarinet začal skládat, aby zachytil nápady vzešlé z improvizace. Kompozice a hra bez přípravy splývá v jeho tvorbě dodnes. Přestože ho nelze označit za tradicionalistu, posluchači jeho hudbě rozumí i bez odborných rozborů. Osobní citovou angažovanost, kterou sdílí s minulými generacemi rakouských a německých skladatelů, jen zasazuje do dnešních souvislostí. Úspěšně tak překlenuje propast mezi novou hudbou, která bývá ke své škodě intuicí neproniknutelná, a hudbou starou, kterou nejde donekonečna jen opakovat. Houslový koncert č. 2 napsal pro svoji sestru, houslovou virtuosku Carolin Widmann. Jádrem třívětého díla je druhá věta – Romance – vyrůstající z melodie, kterou „Cara“ přirovnala k dětské písni. Zpěvná melodika pak zrcadlí další dílčí duševní stavy a nálady, jak se na romanci sluší a patří. Tuto více než dvacetiminutovou, 402 taktů dlouhou cestu do vlastního nitra rámují mnohem stručnější krajní věty (první má 50 taktů, třetí 99). V první z nich hledají housle svůj vlastní hlas, je „oťukávána“ jejich schopnost mluvit k dnešku a současně je představen přísně omezený hudební materiál, který bude procházet v nepřetržitých variacích celým koncertem. Finální věta nakonec vytočí tempo i nároky na virtuozitu do krajnosti. Dílo se tak stává podobenstvím cesty ženy od kolébky až k naplnění jejích dospělých ambicí.

Kaspar Zehnder je uměleckým šéfem festivalu Murten Clasic, Symfonického orchestru Biel-Solothurn, Filharmonie Hradec Králové a Mezinárodní letní akademie Biel. V Bernu studoval hru na flétnu u P. Indermühlové a dirigování u E. Körnera. V Curychu, Basileji, Paříži, Sieně a na Evropské Mozartově akademii získal další podněty od A. Nicoleta, R. Weikerta, M. Honecka a Ch. Dutoita. Pravidelně diriguje Slovenskou filharmonii, Rozhlasový symfonický orchestr Bukurešť nebo Sinfonii Varsoviu. Jako flétnista hraje mnoho let v komorních souborech „mit vier“ a Ensemble Paul Klee a účastnil se turné se S. Rattlem a M. Koženou, ze kterého vzešlo CD vydané labelem Pentatone. Jeho vášní jsou rarity a objevy, viz první nahrávku symfonických děl Josepha Laubera aj.

Mnichovská rodačka Carolin Widmann studovala v Kolíně nad Rýnem, Bostonu a Londýně. Spolupracuje s předními světovými orchestry včetně Berlínské filharmonie, Symfonického orchestru Bavorského rozhlasu, Orchestru lipského Gewandhausu, Labské filharmonie Severoněmeckého rozhlasu, Pařížského orchestru, Orchestru curyšské Tonhalle, Londýnského filharmonického orchestru, Orchestru Philharmonia, Symfonického orchestru BBC nebo Losangeleské filharmonie a dirigenty, Sirem S. Rattlem, R. Chaillym, Sirem R. Norringtonem, D. Hardingem, A. Gilbertem, E.-P. Salonenem ad. Vystupuje na renomovaných festivalech jako jsou Berliner Festspiele, Salcburský festival, Lucernský festival nebo Ravinia festival. Její nahrávky získaly ceny Diapason d’Or a Preis der deutschen Schallplattenkritik. Od roku 2006 působí jako profesorka houslí na Hochschule für Musik und Theater v Lipsku. Hraje na housle G. B. Guadagniniho z roku 1782.

Daniel Wiesner studoval na Pražské konzervatoři u Valentiny Kameníkové a na AMU ve třídě prof. Petera Toperczera. V letech 1988 a 1990 absolvoval mistrovské kurzy u Rudolfa Kehrera ve Výmaru. Je vítězem Skotské mezinárodní klavírní soutěže v Glasgow a nositelem ceny z Mezinárodní hudební soutěže Vianna da Motta v Lisabonu. V roce 1993 obdržel Cenu Josefa Hlávky. Je členem komorního souboru „In modo camerale“, který získal v roce 1996 Cenu Českého spolku pro komorní hudbu a v témže roce se stal finalistou soutěže komorní hudby v japonské Ósace. V roce 2009 obdržel Cenu České hudební rady za vynikající interpretaci soudobé hudby a propagaci české tvorby. Od roku 2012 působí na AMU v Praze.

Janáčkova filharmonie Ostrava navazuje na tradici ostravského rozhlasového orchestru, který byl založen v dobách, kdy město navštěvoval Hindemith, Prokofjev a Stravinskij. Symfonický orchestr byl ustaven v roce 1954, od roku 1962 vystupoval pod názvem Státní filharmonie Ostrava. Svůj dnešní název získal v roce 1971 pod vedením dlouholetého šéfdirigenta Otakara Trhlíka. Současným šéfdirigentem je Vasilij Sinajskij. Jako hosté JFO řídili dirigenti Jansons, Baudo, Ančerl, Neumann, Mackerras, Fedosejev, I. Fischer, Wit ad. Orchestr hostoval mj. v USA, Japonsku, Austrálii či Jižní Koreji.

Výkladové texty: Marek Hrubecký

« Zpět na program HFHK 2021